Líčení
Je to subjektivně zabarvený popis, umělecký popis. Do líčení vkládáme vlastní pocity na základě našeho vnímání, vlastn emoce...
Nalézáme ho nejčastěji v beletrii a v uměleckých textech, většinou jako líčneí krajiny.
Jazykové prostředky vyvolávající citovou působivost textu:
- personifikace (=zosobnění)
- citově zabarvená slova (lichotivá a hanlivá)
- básnická vyjádření
- přirovnání
- zdrobněliny (ale těch s mírou)
- metafory, metonymije
- dějová slovesa
- přídavná jména
- obrazná vyjádření...
V líčení se používá např. těchto obratů:
- ...a jaro se probouzí do chladného rána stejně jako já...
- ...krajina se mění jako mávnutím kouzelným proutkem
- ...mráz kreslí na okno
- ...sunce líně klouže po obloze...
- ...ospalé obláčky se převalují jeden přes druhý...
- ...strom se tyčí jako strážce pokladu, který se ve skále za ním jistě ukrývá...
- ...k zemi se začaly ladně snášet kapky deště...
- ...slunce opět zahájilo svoji každodenní pouť po obloze...
- ...příroda se tvářila, jakoby se (smála, zlobila...)
- ...květy zářily do dálky jako hvězdy na nebi...
- ...sluníčko tomu spokojeně přihlíží...
- ...první květiny stydlivě vykukují nad zem...